1.den
Po odjezdu ze šedi Brna nás přivítala zeleň ve Svojanově. Po rozdělení chatek a oběda nás čekal první trénink, který prověřil co vše jsme zapomněli přes prázdniny. Pro některé to spíše bylo hledání ztracené energie po 2,5h cvičení s pauzou na svačinu. Po večeři jsme si ještě prohlédli blízké okolí během a pak už jen zasloužené volno do večerky
2.den
Ranní probuzení do deště nás neodradilo od vstávání a odchodu na snídani. Po ní už byl normální trénink kihon technik až do oběda. Celou dobu bohužel pršelo, tak jsme byli schovaní uvnitř. Po obědě a poledním klidu se začlo s tréninkem kumite od jednoduchých forem až po ty složitější. Mezitím odjel Zdeny vlakem ku Brnu. K večeru se počasí vyjasnilo a svítilo i slunce. Po večeři zase trénink na nohy během a sprinty a pak už jen relax ve společenské místnosti a spát.
3.den
To počasí si s námi pěkně zahrávalo. Při ranní rozcvičce pod mrakem, ale nepršelo, jak jsme se převlekli do karategi, tak hned slejvák, takže jsme museli dovnitř. Po obědě ale přišla změna, objevila se modrá obloha a hurá na trávu. A zase si děti stěžovali, že je vedro a že svítí do očí. Takhle krásně vydrželo až do večera, takže večerní trénink kata a fotbálek ukončení dopromítáním včerejšího filmu.
4.den
Probuzení do krásně modrého dne bylo úplně pohlazení na duši. Vše šlo najednou snáze a tak jsme po rozcvičce a snídani mohli hned na trávu cvičit až skoro do oběda. Po poledním klidu jsme se věnovali chvíli promenádě v karategi nebo civilu a soutěžili za jak dlouho se kdo převleče. Tým dosáhl úctyhodných časů (fotky). Pak až zase cvičení s malým vystrašením bouřkového mraku těsně kolem nás. Večer doukoukání filmu a hurá na kutě a spááát.
5.den
Ráno krásné proběhnutí 3km s rozcvičkou a východem slunce po místních loukách. Pak 2,5 hodinky tréninku kihon a kata prověřilo naše nohy a vůli vydržet. V poledním klidu ale děti udělali co neměli a tak následoval trest pro provinilce. Odpolední trénink byl jen pro hodné a zasloužilé. Zbytek se celé 2,5h trápil s místní sjezdovkou. Nejlepší běžec uběhl 11km, 770m výškových. Po večeři všichni unaveně padli do postelí a tábor se naplnil zbytkem karateků na celkových 40 účastníků. Děti usnuly a trenéři se sebeobranou si pochutnali na vynikajících domácích hamburgerech, aneb druhé večeři.
6.den
Dětem se vůbec nechtělo vstávat, čož jsme se jim nedivili. Sluníčko nás přivítalo příjemným pozdravem už od rána a společně s dešťovými mraky tvořili překrásné kulisy. Naštěstí náš dědeček je všechny rozháněl pohledem, tak pršelo jinde. Pokračovala příprava na zkoušky a začala vzrůstat nervozita nad technikami. Odpoledne po tréninku už každý šahal na dno svých sil. Večerka byla už dlouho očekávaná a všichni rádi zalezli do spacáku.
7.den
Toto ráno bylo radostné pro děti a smutné pro trenéry, lilo jako z konve a tak se musel vynechat ranní běh. Ale předpověď nezklamala a odpolední trénink už byl venku na rozpáleném slunci. Nikdo nevěřil, že nastane takový zvrat v počasí. Konečně jsme se vyfotili v tričkách a společnou fotku vyslali do světa. Na tréninku jsme vyvětrali židle a dělali s nimi své soupeře i pomocníky při cvičení. Po nedělním obědě nám kávičku zpestřila buchta od rodičů. Odpoledne už zas normální trénink a večer promítání filmu v jídelně.
8.den
Únava stoupala a svaly už odmítaly pracovat. Dopoledne se jen těžko hledala síla jak se pohnout v technice vpřed. Jediné co pomáhalo bylo slunce v zádech a intenzita počítání jednotlivých technik. Odpoledne již byla individuální příprava každého zvlášť na nadcházející zkoušky a večer odpočinek a klid před bouří technik.
9.den
Den D dnes právě nastal. Po důkladné rozcvičce a snídani přijel na dopolední trénink sensei Jakn Steklý, aby vedl 2h trénink, který byl poslední možností přípravy na odpolední zkoušky. Po skoro úplném vyčerpání následovala pauza na oběd a krátkou regeneraci. Po poledním klidu vše vypuklo a od provázků až po fialové pásy se snažili ukázat maximum co v sobě mají a po 3hodinách bylo vše jasné, kdo byl úspěšný a kdo ne. Po chvíli nervozity přišlo vyhlašování a potlesk pro všechny úspěšné. Večer odjela část účastníků do Brna.
10.den
Konečně trochu odpočinkový den. Ráno jen krátká rozcvička a pak dopolední vysvětlování poznatků z proběhlých zkoušek. Před obědem jsme se vydali k nedalekému pískovcovému lomu a odpoledne jsme prozměnu kreslili obrázky chůzí na louce. Do chatek nás zahnala bouřka, která se tu prohnala. Na večeři měli děti vysněné palačinky o které měli zájem i dospěláci, co museli odjet dříve. Večer si děti představili vystoupení a pak jsme si promítly fotky od začátku soustředění.
11.den
Ráno probuzení do nicoty, mlha kam se člověk koukne, že se dala krájet. Po snídani jsme dostali obědový balíček, děti si sbalili na cestu a hurá do Mírova se kouknout na vězení a hlavně projít okolní krajinu. Po pár kilometrech jsme si dali první zastavení u větráku, který se nám tu stará o vítr a ochlazuje nás, pak už jsme nabírali jen kilometry a po 16km jsme dorazili konečně do cíle naší cesty. Děti dostali rozchod a hned toho využili k nákupu serepetiček v místním smíšence. Po hodinové pauze na oběd jsme se zamávali vězňům a šli zpátky další oklikou do tábora. Cesta ubíhala a my ji stihli těsně před bouřkou. Celkem 25km a nepočítaně uťapaných dětí. Po večeři jsme odpočívali u filmu a šli brzo spát.
12.den
Děti skoro nešli vzbudit jak byl pro ně včerejší den náročný. Ranní rozcvička se vynechala a dopoledne jsme se věnovali hrám, které rozvíjely obratnost, rychlost a týmového ducha. Běhalo se, skákalo, přenášelo, posilovalo. Odpoledne jsme vzali foťák a natáčeli jsme se v jednotlivých technikách. Poté ještě dlouhá meditace v seiza. Večer jsme to rozevírali krok po kroku, kde všude děláme chyby. A že jich nebylo málo, se přesvědčili i ti co si mysleli, že mají vše perfektní. Někdy až humorné pohyby při puštění sem a tam. V noci starší členové hledali schované světýlko na kopci, co jen jednou za čas bliklo.
13.den
Dopoledne plné her na uvolnění a konečně také bez tréninku karate, hrou jsme se docela unavili a po obědě tedy následoval důkladný spánek v poledním klidu. Odpoledne hurá do plavek a tolik vytoužený rybník a skotačení ve vodě až do večeře. Pak už jen balení se a chystání na nedělní odjezd. V noci jsme absolvovali tradiční noční cvičení a pak zase spát.
14.den
Den odjezdu, ráno budíček a místo rozcvičky balení posledních věcí, pak na snídani. Dopolední trénink byl rozlučkový krátký a intenzivní. 1000 cuki, 180 mae-geri, 9x Heian shodan a závěrečný výběh na pahorek, aby jsme se mohli rozloučit se Svojanovem. Pak už jen odjezd do Brna a přivítání s rodiči.
Díky všem za báječnou atmosféru, mraky odcvičených technik, kupu dobrého jídla, spánek v poledňáku a za rok zase.