Dne 18.9 – 20.9.2009 Karate klub pořádal víkendové soustředění na chatě v Jeseníkách.

Začátek pátečního dne byl odjezd brzo ráno vlakem a karatisty čekala dlouhá cesta, kdy musely dvakrát přestupovat. Po dlouhé cestě je ještě čekala další turistika směrem k chatě, která jim zabrala asi 3 km. Všichni byli rádi, že dorazili na určené místo a žádné zabloudění nepřišlo. Skupinka se skládala převážně z mužské části 8:2, takže ženská část se ujala, spolu s jedním pomocníkem vietnamské kuchyně, vaření oběda A lá špagety . Daný den nám zabral rozhlížení se a vybalování věcí a také samozřejmě trénink v přírodě. Večer se vařilo a poté jsme chystali plátno na film a pak už jen zasedli a koukali. Po náročném dni cestování jsme všichni odpadli do postelí a také, aby jsme byli “READY” na dopolední trénink. Světla se zhasla a trenéři říkají Dobrou noc.

Sobotní ráno jsme spali déle, než jsme předpokládali a trénink začal v 10 hodin. Po skončení jsme se rozhodli vyjít na kopec a nafotit pár fotek v přírodě. No jak jinak než nádhera. Poté jsme se utíkali převléct a vyšli jsme na túru na Paprsek. Jelikož Jeseníky jsou na horách, tak jsme šlapali pořád a pořád do kopce, ale viděli jsme tu překrásnou krajinu a oskárek nám svítili na cestu. Už v půlce cesty měli všichni velkou žízeň a i ten žaludek se nám trochu ozýval. Nahoře nás čekala „odměna”, kterou měl být oběd. Ten jsme samozřejmě dostali, ale v mnohem menší porci než jsme čekali, ale i tak jsme byli rádi, že pan kuchař nám něco připravil. Cesta zpět byla jak jinak než pořád z kopce a my se těšili na další trénink, který nás čekal po příchodu. Po výletě jsme byli unaveni, ale i tak jsme se snažili. Abychom zabyli čas do večeře, někdo se díval na televizi, hrál kulečník nebo ping-pong a někdo hrál venku fotbal. Byly dvě dvojice, obě hráli výborně, ale skóre ukázalo vítěze, které bylo 39:19. Jména hráčů jmenovat nebudeme, protože jak se řeklo, hráli skvěle všichni. Čekala nás výborná večeře a to bylo grilované masíčko. Jakmile jsme dojedli, což bylo už později večer a byla tma, trenéři pro nás měli překvapení. Měli jsme za úkol si napsat na papírek své tajné přání a složit. Jak to všichni udělali, vyšli jsme společně na kopec a rozbalili jakési papírové balony. Na balony ze spodu se přichytla přáníčka a knotek, který byl přidělán se zapálil a balon se nafukoval, jakmile se tak stalo, balony jsme pustili směrem k nebi a už jen koukali na ten krásný pohled létajících světýlek. Nazývají se „létajícími balony” a přání, které jsou k nim přidělány, by se měli splnit. Večer nás čekala menší oslava jednoho trenéra a tak jsme se všichni sešli u krbu a otevřeli dětské šampaňské, protože přece sportovci nepijí :-). Večer byl plný zábavy, hráli jsme hry a smáli se. Udeřila daná hodina a všichni šli spát.

Poslední nedělní den jsme ráno spali déle, protože v přírodě je jinak než ve městě plném ruchu, ale i tak nás čekal poslední dopolední trénink, kde jsme si s radostí zacvičili a i posilovali. Oběd nám připravoval náš oslavenec a musíme všichni pochválit za dobré chutnání. Po výborném obědě už jen čekalo balení, uklízení chaty a loučení s přírodou. Udeřila 16 hodina a my udělali Jeseníkám a chatě PÁPÁ a vyrazili na cestu směr nádraží. Měli jsme chvíli čas a zašli si kousek do místní hospody na limču, aby nám šla cesta lépe. Opět jsme museli přestupovat dvakrát. Z vlaku na autobus a z toho zase na vlak, který už jel přímo do Brna. Na hlavním nádraží si všechny vyzvedli rodiče a v pořádku domů. Děkujeme trenérům za krásný víkend v přírodě, za cvičení a za zábavu. 🙂